Jak dovedou adaptogeny pomoci od chronického stresu

Přírodní cestou k lepší psychické i fyzické pohodě

Práce, soukromý život, peníze, účty a nedostatek spánku. To jsou nejčastější (ale zdaleka ne všechny) spouštěče stresu. Moderní doba nás udělala náchylnější k emočním i duševním problémům, a není proto vůbec výjimkou, že se v důsledku chronického stresu dostavuje psychické zhroucení, vyhoření, ale bohužel i zdravotní problémy v oblasti těla.

Podívejme se proto, jak stres vzniká, a jak si můžeme sami pomoci. Je to s podivem, ale i v dnešní době se příliš nemluví o tom, že zvládání stresu můžou velmi významně ovlivnit i stravovací návyky, a především, že se hned nemusíme uchylovat k benzodiazepinům nebo antidepresivům, ale můžeme vyzkoušet třeba takzvané adaptogeny – bylinky, které v dlouhodobém měřítku pomáhají tělu i duši zvládat náročné podmínky.

Dle dostupných zdrojů pociťuje zcela vyčerpávající úzkost 1,5 % pracující populace v celé Velké Británii. V roce 2016 si v Británii pracující lidé kvůli úzkosti, stresu a s nimi spojených problémech vybrali celkem 11,7 milionu tzv. sick days, tedy dnů na zotavenou .

Stres a jeho podoby

Krátkodobý mírný stres může být užitečný – zlepšuje výkon a soustředění (na příklad při zkoušce nebo veřejném projevu). V těchto případech s hladina stresového hormonu vrací do normálu, jakmile stresová situace ustane (je po zkoušce, po důležité schůzce, po deadlinu,…) Jenže někdy původce stresu zůstává po delší dobu. A tady nastávají problémy.

Cítit se neustále přemáhaní dlouhodobým stresem může být, pokud si nijak nepomáháme, naprosto vyčerpávající.  Zasahuje to do fungování těla, které musí vydávat nadmíru energie, aby situaci zvládlo. Začnou se v něm dít procesy, které jej okamžitě nastaví na situaci „bojuj nebo uteč“. Toto nastavení bylo perfektní pro historické původce stresu, na příklad, když museli lidé kdysi utíkat před šavlozubým tigrem, případně jej v boji zabít. Bohužel, s moderními původci stresu se ne vždy dá bojovat nebo před nimi utéct, protože jsou tu neustále.

A v těle jsou pak neustále některé systémy vypnuté (regenerace, správné trávení,…), zatímco jiné zůstávají aktivní (zrychlený krevní oběh, vyšší tlak, …) – dlouhodobě se aktivuje tzv. sympatický nervový systém na úkor parasympatického systému, který pracuje v období klidu. Děje se tak v reakci na zvýšenou hladinu hormonu kortizolu, stresového hormonu, bez něhož by se tělo neobešlo, při chronickém stresu jsou však jeho hladiny nadměrně zvýšené a začíná organismu škodit.

Jak můžou pomoci adaptogeny

V ideálním případě bychom měli zlepšit příjem důležitých živin ihned, jakmile vidíme, že stres jen tak neodchází. Můžeme zlepšit příjem základních živin, jako jsou tuky, sacharidy a bílkoviny (jak, si povíme dále), a spolu s tím můžeme zapojit do stravy i bylinné extrakty a prášky, konkrétně z adaptogenních rostlin. Jako je Ashwaganda, Rhodiola rosea, Sibiřský ženšen, Schisandra nebo Astragalus.

Účinky látek obsažených v těchto rostlinách byly vědecky zkoumány, a bylo potvrzeno, že souvisí s obnovením energetické hladiny, náladou, vitalitou a odolností proti chronickému stresu. Moderní klinické studie dokonce ukazují, že jejich účinky souvisejí se zlepšením mnoha symptomů spojených se stresem – únavou, úzkostí, depresí, špatnou koncentrací, emočním vyhořením a také výkonností během stresu.

A jaké adaptogeny vybrat?

Ashwaganda

Tato rostlina je původem z Indie a je důležitou součástí Ajurvédské medicíny. Je rovněž známá jako zimní třešeň nebo indický ženšen. V Ajurvédě jako zařazená jako rasajána – látky, které jsou v ní obsažené, omlazují a osvěžují. Je proto užívána, když je třeba posílit fyzickou i duševní kondici a zvládat náročné situace. Studie ukázaly výborné výsledky související s redukcí stresu a úzkosti, a zlepšení celkové kondice.

Sibiřský ženšen

Sibiřský ženšen je slavný díky tomu, že jej užívali sibiřští astronauti ke zlepšení soustředění a výkonu. Tato rostlina pochází z čínské tradiční medicíny, kde je po staletí ceněna pro své adaptogenní vlastnosti.

Rhodiola rosea

Rhodiola pochází z polárních oblastí východní Sibiře a severní Číny, a má velmi dlouhou tradicí užívání coby tonikum. V současné sobě je velmi populární po celém světě díky svým účinkům souvisejícím s adaptacím na stresové podmínky. Studie prokázala u účinných látek vlastnosti související se zlepšením duševního výkonu, fyzické kondice a redukcí psychického vyčerpání.

Schisandra berry

Zatím ne tolik známá, přesto však důstojná partnerka už zmíněným rostlinám je Schisandra. Pochází ze severní Číny a Ruska, a je pravidelně užívána v tradiční čínské medicíně pro posílení tzv. čchi. Někdy se jí říká ovoce pěti chutí, protože plody obsahují všech pět chutí popsaných Čínskou medicínou.  V Rusku bylo provedeno mnoho klinických studií zkoumajících účinné látky, a byly potvrzeny účinky související s potlačením psychického vyčerpání, deprese a zlepšením fyzického vyčerpání. Podobné charakteristiky jako Schisandra má také Astragalus.

Lékořice

Poslední rostlinkou, kterou zmíníme, je lékořice. Nejde sice o adaptogenní bylinu, ale bývá spolu s adaptogeny užívána. A to dokonce už od prehistorických časů – v jižní Evropě a Asii. Látky obsažené v lékořici mají účinky související s úlevou od únavy. A ve spojení s adaptogeny se tyto vlastnosti ještě posilují. Konkrétně se týkají hladiny kortizolu v těle.

Závěrem o stravě

Důležitým krokem je také změna ve stravování. Pokud pravidelně konzumujeme průmyslově upravená jídla, jídla s vysokým obsahem jednoduchých, rafinovaných sacharidů nebo pijeme nadměrné množství alkoholu, bude se zhoršovat naše fyzická i psychická kondice. Proto je třeba do stravy zařadit čerstvé, přírodní potraviny, které neprošly průmyslovou úpravou.

A samozřejmě je také třeba dostatečně spát, odpočívat a věnovat se vhodným relaxačním činnostem.

 

Autor článku: redakce Green-market.cz

Zdroje:

1.https://www.viridian-nutrition.com/blog/nutrition-news-and-views/how-nutrition-can-combat-stress-using-diet-for-stress-management

2. Chandrasekhar K, Kapoor J, Anishetty S. A prospective, randomized double-blind, placebo-controlled study of safety and efficacy of a high-concentration full-spectrum extract of ashwagandha root in reducing stress and anxiety in adults. Indian J Psychol Med. 2012 Jul;34(3):255-62.

3.P.D. Harms, et al. Leadership and stress: A meta-analytic review, The Leadership Quarterly, Volume 28, Issue 1, 2017, Pages 178-194.

4.Health and Safety Executive. Work related stress, anxiety and depression statistics in Great Britain 2016. http://www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/ Accessed: 12.09.2017 11:45.

5.Huang L, Zhao H, Huang B, Zheng C, Peng W, Qin L. Acanthopanax senticosus: review of botany, chemistry and pharmacology. Pharmazie. 2011 Feb;66(2):83-97.

6.Kulkarni SK, Dhir A. Withania somnifera: an Indian ginseng. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2008 Jul 1;32(5):1093-105.

7.Panossian A, Wikman G. Pharmacology of Schisandra chinensis Bail.: an overview of Russian research and uses in medicine. J Ethnopharmacol. 2008 Jul 23;118(2):183-212.

8.A.A. Spasov, et al. A double-blind, placebo-controlled pilot study of the stimulating and adaptogenic effect of Rhodiola rosea SHR-5 extract on the fatigue of students caused by stress during an examination period with a repeated low-dose regimen. Phytomedicine. Volume 7, Issue 2, April 2000, Pages 85–89.