Jak vyřešit zažívací problémy, díl 1.

Jednoduché kroky, co pomůžou v každodenním životě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když vám babička v neděli naloží čtvrtku kačeny a pět knedlíků, protože je přesvědčená, že permanentně trpíte hlady, pak vám bude asi po jídle těžko. A není se čemu divit. Nicméně takovéto prohřešky jednou za čas (i když si vyberou svou daň) nejsou nic, s čím by se naše tělo neumělo vyrovnat. Pokud ale máte pocit těžkého žaludku či střevní potíže často, (tak často, že své problémy můžete označit jako chronické), pak je čas situaci řešit.

Mezi nejběžnější trávící potíže patří, vedle výše zmíněného pocitu těžkosti po jídle i nadýmání, průjem nebo zácpa, pocit nutkání na stolici, nespecifická bolest, stažený žaludek či pálení žáhy. Pokud tyto problémy pociťujete pravidelně a dlouhodobě, tak vám tělo naznačuje, že něco není v pořádku.

Je nesprávné přijmout tyto potíže jako běžnou součást každodenního života, kterou je třeba přetrpět.

Naopak je třeba přistoupit k nim jako k ukazateli nějakého problému, který bychom měli aktivně řešit. Pokud jej řešit nebudeme, zaděláváme si na mnohem větší problémy, které můžou přijít (těm se budeme podrobněji věnovat v dalším článku).

A co způsobuje každodenní problémy se zažíváním?

Psychika

Jak již bylo zmíněno, častou příčinou potíží s trávením je stres a psychika. V podstatě neustále nestíháme a žijeme pod permanentním tlakem. Jsme v tenzi, neumíme se uvolnit, špatně dýcháme. Nedovolíme našemu trávícímu systému dělat pořádně jeho práci, protože jsme sevření a zatnutí. Problémy se pak projeví jako zácpa nebo naopak průjem.

Pokud pociťujeme dlouhodobý strach, jsme chronicky nervózní, nejistí a trápíme minulostí, může se to opět projevit "v břichu" - bolestí, stažením, a v náročnějších situacích dokonce i zvracením. Velmi časté je také dlouhodobé nechutenství a neschopnost cokoliv sníst.

Je to proto, že zažívací systém, konkrétně střeva, jsou totiž propojena s mozkem pomocí speciální nervové sítě a návzajem se velmi intenzivně ovlivňují (budeme se tomu věnovat v samostatném článku).

Špatná strava

Se spěchem souvisí také špatné stravování. Nemáme čas se v klidu najíst, nemáme čas vařit, nechce se nám přemýšlet nad nákupem. Rychle naházíme do košíku něco, co se ideálně dá ohřát v mikrovlnce a co je dle data spotřeby nesmrtelné. Všechno špatně! To, co naše tělo potřebuje jsou čerstvé potraviny, teplé jídlo, a hlavně čas si jídlo sníst. Jídlo a jeho konzumace by se měla stát klidně prožitým rituálem. Pokud budeme neustále spěchat, pocitu těžkého žaludku se nezbavíme.

Stav mikroflóry

V našich střevech žijí miliony bakterií a jejich skladba vždy závisí na tom, co jíme. Pokud se budeme stravovat dobře, budeme mít těch „hodných“ bakterií dostatek. Pokud naše střeva osídlí špatná mikroflóra, budeme trpět nadýmáním, průjmem či zácpou.

Je také důležité vědět, že negativní účinek na stav mikroflóry v našem zažívacím systému má spousta věcí - umělá sladila, alkohol, běžné léky proti bolesti a další.

Přemíra cukru

Nadměrné slazení nebo nadměrná konzumace sladkých pokrmů může způsobovat nadýmání. V takovém případě totiž dochází k pomnožení kvasinek ve střevech a následné nadprodukci plynu. Řešením ovšem není uchýlení se k umělým sladidlům, která škodí mnohem více než cukr, ale rozumné užívání cukru a stravování obecně.

Nedostatek pohybu

Trávicí obtíže vás pravděpodobně potkají, pokud nebudete mít dostatek pohybu. Když sedíte celý den v kanceláři shrbení nad klávesnicí, váš trávicí trakt je v nefyziologické poloze a fungovat správně zkrátka nemůže. Jeho práce je totiž založena na pohybu, takzvané peristaltice, a pokud se nedostatečně hýbete, tlumíte tím doslova i pohyb zažívacího systému.

Jak probíhá zpracování potravy v našem těle

Pro lepší pochopení problémů s trávením je dobré vědět, jak funguje. Proces trávení začíná již v ústech. Zde se pomocí enzymu amylázy štěpí škroby. Z úst pak jde potrava do hltanu a jícnu. V jícnu začíná peristaltika a pomocí ní se potrava posune do žaludku. Tady se potrava promíchá se žaludeční kyselinou a enzymy, které působí jen v kyselém prostředí žaludku. Dochází ke štěpení bílkovin.

Potrava v žaludku setrvá 3-5 hodin, poté se pomocí peristaltiky dostává do tenkého střeva. Zde jsou živiny postupně rozloženy až na ty nejjednodušší látky, které jsou schopny přejít přes stěnu střeva do krevního oběhu. Zbytky nestrávené potravy se posunou do tlustého střeva, kde se vstřebá přebytečná voda a zaživatina se zahustí. Zbytky potravy v tlustém střevě podléhají kvasnému a hnilobnému procesu a při tom vznikají plyny. Tento proces je do určité míry normální.

Jak trávení pomoci

Pár jednoduchých pravidel vám pomůže vaše upravit vaše trávení tak, abyste se cítli dobře a lehce. V některých případech uvidíte pozitivní účinky ihned, většinou to ale chvilku potrvá. Je třeba si uvědomit, že problém vznikal dlouhou dobu, a tudíž se nevyřeší za noc.

  • Ráno po probuzení vypijte sklenici vlažné nebo teplejší vody. Nastartujete trávení a žaludek vám poděkuje. Po noci jste dehydratovaní, takže doplníte tekutiny a připravíte trávicí systém na příjem první potravy. (Vodu je potřeba ohřát, nepijte vlažnou vodu z kohoutku – může obsahovat neprospěšné bakterie).
  • Jezte teplé jídlo. Když si (zejména po ránu) dáte studený jogurt z lednice, žaludku tím udělíte pořádný políček. Energii, kterou vám toto jídlo dodá spálíte jen na to, aby se strava v žaludku ohřála.
  • Pořádně kousejte! Připravíte tak žaludek na to, že bude pracovat. Navíc mu pomůžete s trávením, pokud jídlo pořádně rozkoušete.
  • Najděte si na jídlo dost času. Bageta ve spěchu na benzínce nebo junk food snězené při řízení auta a jste na nejlepší cestě k chronickým problémům s trávením.
  • Sportujte, choďte na procházky, jděte pěšky z práce. Když se hýbete vy, funguje i peristaltika.
  • Jezte čerstvé potraviny s dostatkem živin a nepřejídejte se.
  • Soustřeďte se na jídlo, jezte uvědoměle. Když jíte, nedělejte nic jiného. Jen tak snadno rozpoznáte, kdy máte dost.
  • Potraviny bohaté na vlákninu jezte hlavně ráno a dopoledne. Vláknina je nestravitelná a pro naše střeva prospěšná, ale v době nočního odpočinku by mohla způsobit obtíže. (Vlákninu je potřeba pořádně zapít „nestudenou“ vodou, kterou na sebe váže a umožňuje tak hladký průchod střevy. Bez dostatku vody může naopak střeva ucpat.)
  • Probiotika a prebiotika jsou váš přítel. Probiotika jsou ty přátelské bakterie, které jsou pro naše střeva potřebné. Nemusíte pro ně hned do lékárny. Ty správně bakterie, které naše střevo osídlí najdeme v zakysaných mléčných výrobcích, kvašené zelenině nebo tvrdých sýrech. Prebiotika jsou pak potravou pro bakterie a podporují růst správně mikroflóry (patří sem zelenina, obiloviny).
  • Nestresujte se, nenakládejte si na sebe více, než jste schopni unést, nepřejímejte cizí problémy! Relaxujte, odpočívejte a nevymlouvejte se, že na něco nemáte čas. Čas je jen relativní pojem, vždy záleží jen na vás a na vašich rozhodnutích.

Pokud pociťujete problémy se zažíváním, můžete zkusit jednoduché cviky na břicho, pro podporu peristaltiky a masírování kolem pupíku. Cvikům se budeme konkrétněji věnovat v jednom z dalších článků.

Autorka článku: Mgr. Petra Vrabcová, PhD.

Zdroj: Brown, B. The digestive health solution, Exisle Publishing Pty Ltd, Australia, ISBN 978-1-921966-68-2