Jak vyřešit zažívací problémy, díl 4.

Zažívání a mozek jsou spojené, bez jednoho nespravíme druhé

Jak jsme již psali v minulém článku, mikrobiom a jeho úloha v našem organismu je stále více v popředí zájmu lékařů a vědců. Existuje mnoho studií zabývajících se vztahem střevní mikroflóry a nemocemi, které zdánlivě s trávením nesouvisí (autoimunitní onemocnění, astma, nemoci kůže), při bližším zkoumání se však ukazují jako úzce propojené. A stejně tak se intenzivně zkoumá propojení střev a mozku, kterému se v tomto článku budeme věnovat i my.

Ve zkratce - střeva a mozek jsou spojené speciálním druhem nervové soustavy. Díky tomu má stav jednoho vliv na stav druhého. Pojďme si přiblížit, jak to v praxi vypadá.

Psychika

Jistě znáte ten pocit, kdy vám něco „leží v žaludku“ nebo to „nemůžete překousnout“. Jinými slovy řečeno na to pořád myslíte a nemáte  zrovna příjemné pocity. Jste ve stresu a v reakci následně pociťujete i problémy s trávením. Průjem, zácpa, pocit těžkého žaludku, nechutenství. Vaše nálada a psychický stav tak kvůli propojení mozku se střevy působí i na zažívací trakt.

Fungujete to ovšem i obráceně. V posledních letech se hodně hovoří o komunikaci střevní mikroflóry s centrální nervovou soustavou a následném ovlivnění chování a některých funkcí mozku. Mluví se o takzvané ose "gut-brain".

Jak střevní bakterie s mozkem komunikují?

Komunikace bakterií s centrální nervovou soustavou probíhá pomocí různých mechanismů. Bakterie produkují metabolity – neurotransmitery, které jsou schopny ovlivnit vnitřní prostředí hostitele (člověka). Rovněž mohou působit přímo na imunitní systém nebo ovlivňovat bloudivý nerv, který propojuje střevo.

Jedná se o komunikaci cyklickou. To znamená, že se střeva a mozek ovlivňují navzájem a v kruhu.

Střevní mikrobiom může například regulovat pocity hladu, ovlivňovat náladu a emoce, ale také to, jak dlouho si některé věci pamatujeme nebo jak budeme reagovat na nepohodlí a diskomfort. Vždy záleží na složení naší mikroflóry, která je u každého člověka jiné a jedinečné, stejně jako otisky prstů.

Co všechno mohou bakterie ovlivnit?

Jedinečný ekosystém v našem střevě ovlivňuje i to, jakou máme hmotnost. Pokud se dlouhodobě přejídáme, začnou v našem střevě převažovat určité bakterie, které dokážou živiny lépe využít. Čili mozek dá střevům signál, že má stravy dostatek (nadbytek) a je potřeba ji všechnu uložit na horší časy. Ve střevě se pomnoží bakterie kmene Firmicutes, které jsou schopny uložit více živin než ostatní mikroorganismy a člověk tloustne.

Když příjem živin klesne, tyto bakterie dají mozku signál, že trpí nedostatkem. Mozek na to reaguje, člověk cítí hlad a jí. Je to začarovaný kruh. Dostat se zpátky lze, ovšem je to boj. Pravidelně a zdravě jíst, mít správný pohyb. Změna střevní mikroflóry je dlouhodobá, rozhodně se vám to nepodaří za dva dny, kdy si dáte k večeři salát.

Střeva a pocit štěstí

Příkladem, jak střevní mikroflóra ovlivňuje mozek a duševního zdraví je také hormon serotonin. Serotonin vzniká převážně ve střevech a je zodpovědný za motilitu střev a posun tráveniny trávicím traktem. Serotonin se ale také nazývá „hormon štěstí“, protože způsobuje naši dobrou náladu. Pokud bude produkce serotoninu v útlumu, mohou se u nás projevit některá duševní onemocnění jako je deprese, úzkost nebo panické stavy. Poškození tvorby serotoninu si můžeme způsobit sami. K faktorům, které negativně ovlivňují správně procesy ve střevech patří: nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu, nadužívání léčiv, příliš mnoho cukru a konzumace průmyslově zpracovaných potravin s množstvím aditiv.

Vše začíná narozením

Zásadní vliv na mozek má střevní mikroflóra v prvních letech života. Pokud během tohoto období nedojde ke správnému osídlení střev, může se mozek vyvinout jinak, než když k tomu dojde. V dospělosti potom člověk může na některé podněty reagovat jinak. Například může mít nižší odolnost vůči stresu.

Střevní mikroflóra začíná osidlovat střevo okamžikem narození. Pokud se dítě narodí vaginálním porodem, první bakterie, se kterými se setká jsou bakterie z vaginálního prostředí matky. Naopak dítě narozené císařským řezem se setká jako první s bakteriemi na matčině kůži. Tyto děti pak mají ve střevech menší diverzitu bakterií a jiné složení střevní mikroflóry. Velký vliv má také kojení, které přispívá k osídlení střev novorozenců správnými bakteriemi.

Závěr

Nejdůležitějším závěrem je, že vše funguje komplexně. Při jakýchkoli zažívacích problémech dlouhodobějšího charakteru je vždy třeba zaměřit se i na možné problémy s psychikou. Problémy se zažíváním a problémy psychické je pak třeba napravovat současně, protože nelze vždy přesně určit, co bylo příčinou čeho, a zároveň nelze jedno od druhého oddělit.

Jakkoli to může znít nepříjemně, tak přehnaný zájem o podobu naší stravy (extrémní obavy o bezlepkovost potravin, přehnané lpění na BIO nebo RAW kvalitě) nevyřeší naše psychické problémy. Naopak přináší ještě více úzkosti, omezení a stresu.

Až teprve vystresovanému, neuvolněnému člověku se spouští problémy s žaludkem, nikoli člověku, který je v psychické pohodě. Pokud tedy dovedeme dosáhnout alespoň určité míry duševního klidu (uvolníme se, smíříme se, odpustíme, apod.), zlepší se postupně i naše zažívání.

Na druhou stranu samozřejmě platí, že ani dokonalá pohoda vás neuchrání od problémů se žaludkem, které budete mít, pokud se budete každý den ládovat jen chipsy, párky a pivem. Tělo je vaše svatyně a vždy je na místě chovat se k němu ohleduplně - volbou kvalitních potravin a doplňků stravy.

Autorka článku: Mgr. Petra Vrabcová, PhD.

Zdroje:

Cryan J. F., Dinan T. G. Mind-altering microorganisms: the impact of the gut microbiota on brain and behaviour. Nature Reviews. 2012, Neuroscience, 13(10), 701–12.

Jakobsson H., Abrahamsson T., Jenmalm M..C, Harris K., Quince C., Jernberg C., Björkstén B., Engstrand L., Andersson A.F. Decreased gut microbiota diversity, delayed Bacteroidetes colonisation and reduced Th1 responses in infants delivered by caesarean section. 2014, Gut 63, 559–66

Sudo N., Chida Y., Aiba Y., Sonoda J., Oyama N., Yu X-NN, Kubo C., Koga Y. Postnatal microbial colonization programs the hypothalamic-pituitary-adrenal system for stress response in mice. 2014, The Journal of physiology 558, 263–75.