Kosmetika plná chemie - opravdu nám pomáhá?

Běžná kosmetika velmi často obsahuje mnoho chemických látek, které nám spíše škodí. Existuje alternativa?

 

Kosmetický průmysl, jak jej známe dnes, má v naší zemi tradici až od 19. století. Dříve se výrobou kosmetiky zabývali lékárníci a bylinkáři, a různá zkrášlovadla používali lidé odnepaměti. Na příklad staří Egypťané byli v péči o svá těla nedostižní - ženy i muži se zdobili líčidly a barvili si vlasy henou. Indové používali oleje, masti a vonné látky ze santalového a cedrového dřeva. A kosmetickou tradici najdeme i na našem kontinentu. Ve starověkém Řecku k výrobě kosmetiky požívali kozlí a jehněčí lůj smíchaný s myrhou, medem, mandlovým olejem a proti pocení užívali kamenec. S příchodem Římské říše zájem o kosmetické přípravky upadl a znovu se objevil až v období renesance, kde se ve větším měřítku rozvinula i výroba parfémů. Právě do tohoto období spadá i první výroba Kolínské vody (z Kolína nad Rýnem).

Jaká je kosmetika dnes a jak se v ní vyznat?

Dnešní kosmetický průmysl ale s tímto přírodním původem kosmetiky nemá mnoho společného. Množství krémů, pleťových vod či balzámů obsahuje velké množství balastních látek, parfémů a aditiv a pouze nepatrná množství látek účinných. Přitom reklamy upoutávají modelkami s pletí hladkou jako sklo, kterým vrásky po použití zázračného krému okamžitě mizí. Takže co teď? Věřit reklamě? Dávat horentní sumy za prestižní značky a doufat v zázrak? Nebo je i jiná alternativa?

Vyznat se ve složení kosmetiky není jednoduché, ale naštěstí existuje systém, který nám v tom pomáhá. Jedná se o názvosloví INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients), čili mezinárodní názvosloví pro kosmetické suroviny. V České republice je nařízeno zákonem č.448/2009 Sb. v platném znění.

Znamená to, že kdekoli na světě jste schopní rozklíčovat složení kosmetiky, protože se tohoto názvosloví musí držet a budou tedy všude stejné. U některých produktů můžete pak nalézt i překlad do národního jazyka, ale v současnosti se jedná spíše o výjimky. Přírodní složky, typicky extrakty z rostlin, jsou uváděny pod latinským názvem. Obecně platí, že obsah jednotlivých složek se řadí sestupně. To znamená, že nejvíce zatoupená složka je ve "složení" uvedena na prvním místě. Pokud je ale některých složek pod 1 % objemu, řadit se nemusí.

Chemie a zase chemie

V oblasti kosmetiky existují dva hlavní proudy. Chemická a striktně přírodní. Přitom ani jedna není samospasitelná. Špatně namíchaná přírodní kosmetika napáchá víc škody než užitku. A naopak ta chemická nemusí být špatná, pokud jsou použity správné ingredience a vynechány ty zbytečné a zatěžující.

Mezi zbytečné nebo zatěžující látky patří sulfáty. Pro citlivou pokožku jsou nevhodné, způsobují totiž vysušení. Jsou běžnou složkou čisticích prostředků a stejně působí na naši pleť. Odmašťují a mohou pokožku poškodit i v jejich hlubších vrstvách.

Syntetické parfémy jsou také něco navíc. Syntetickou parfemaci většinou poznáme na první nádech, protože produkt velmi intenzivně a velmi dlouho voní.

Další nepříliš prospěšnou látkou jsou silikony a silikonové oleje. Když produkt silikony obsahuje, máme větší pocit hebkosti (kůže, vlasů). Do krémů se přidávají, aby se lépe roztíraly a pro výše zmíněnou hebkost. Tyto oleje jsou ale velmi stabilní a neodbouratelné. Naše těla si s nimi neumí poradit a postupně se v pokožce hromadí. Pleť pak nemůže dýchat a vznikají kožní problémy.

Polyethylenglykoly se používají pro zvýšení propustnosti kůže. Pokud je krém jinak kvalitní a obsahuje prospěšnou účinnou složku ve vysoké koncentraci, tyto látky tak škodlivé nejsou. V opačném případě propustí do kůže i to, co bychom za normálních okolností nevstřebali.

Diskutovanou složkou jsou parabeny, u nichž se uvádí, že jsou nezbytné pro údržnost kosmetiky. Působí antibakteriálně a zajišťují stálost produktu, čili působí jako konzervant. Na druhou stranu mohou vyvolat alergie, kožní rekce, simulovat hormonální odezvu, i když tyto účinky nebyly potvrzeny. V přírodní nebo BIO kosmetice je najdeme také, ale vždy v přírodní formě.

Pak jsou tu látky vyloženě škodlivé, které jsou v některých zemích ES zakázány. Občas se ale mohou vyskytnout u levnější kosmetiky ze třetích zemí. Jsou to hlavně ftaláty, kyselina boritá nebo některá potravinářská barviva.

Jak z toho ven?

Většina dospělých lidí používá denně sedm a více kosmetických přípravků. Pokud si nějaký vybíráme, je vždy dobré vyzkoušet, jak na něj bude naše tělo reagovat. Zde je ovšem nutné počítat s tím, že se řada negativních účinků se projeví až po dlouhé době používání. Ani produkty z lékárny nemusí být pro nás to pravé. Zkuste se zaměřit na produkty, které mají vyšší podíl účinných látek (ať už v přírodní nebo syntetické formě) a co nejméně zbytečného balastu, barviv a parfemací. Náš trh je dostatečně bohatý a dají se vybrat opravdu dobré produkty. Mohou sice stát více (není to pravidlo), ale díky vyššímu obsahu účinné látky stačí nanášet menší množství a vydrží vám tak déle. Vždyť investice do našeho zdraví a nepoškozené pleti, která dýchá a je schopna se obnovovat, za to stojí.

V pokračování tohoto článku se budeme věnovat porovnání konkrétních krémů a jejich vlastností.

 

Autorka: Mgr. Petra Vrabcová, PhD.