Podpořte svoje srdce, 3.část

Účinek minerálů při vysokém krevním tlaku

Při péči o zdraví srdce a cév nelze zanedbávat rovnováhu tří základních minerálů, které mají velký význam zejména v souvislosti s krevním tlakem. Jde o sodík, draslík a hořčík. V následujícím článku si popíšeme, jak v těle fungují a zmíníme studie popisující jejich vliv. Než se k nim však dostaneme, povíme si nejdříve něco o krevním tlaku.

Proč bychom si krevní tlak měli hlídat

Normální hodnota krevního tlaku by se u zdravého člověka měla pohybovat kolem 120/80 mmHg. O vysokém tlaku se poté hovoří u hodnot 140/90 mmHg a vyšších. Příčiny vysokého krevního tlaku můžeme rozdělit na ty, které nelze ovlivnit (věk, dědičnost), a ty, které ovlivnit můžeme (konzumace nezdravých jídel spojená s vysokým příjmem sodíku, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek fyzické aktivity, stres, obezita aj.), přičemž u většiny pacientů není možné přesně identifikovat vyvolávající příčinu.

Vysokým krevním tlakem v ČR trpí zhruba 40 % obyvatel ve věku mezi 25 a 64 lety. Ke zřetelnému nárůstu výskytu dochází především ve vyšších věkových skupinách (v dekádě od 55 do 64 let má vysoký tlak 72 % mužů a 65 % žen), přibližně 25 % postižených navíc o svém onemocnění vůbec neví. Vysoký krevní tlak může urychlovat proces ateroskleózy, onemocnění, při kterém dochází ke zvýšenému usazování cholesterolu ve stěnách tepen a vznikají tzv. sklerotické pláty (nahromaděná tuková hmota a bílé krvinky). Postupně se tak omezuje průtok krve v tepnách a může dojít až k jejich úplnému zablokování, které má za následek mrtvici, infarkt myokardu, selhání ledvin nebo poruchy zraku.

K optimalizaci krevního tlaku může pomoci dodržování obecných zásad zdravého životního stylu (racionální stravování, pravidelná fyzická aktivita, omezený příjem alkoholu, snížené vystavování stresovým faktorům apod.). A jak už bylo řečeno, nezanedbatelný vliv může mít také doplňování nebo omezování příjmu některých minerálů.

Sodík

Sodík je pro tělo nezbytný minerál, nicméně pokud se v organismu vyskytuje v nadměrném množství, může způsobovat i zdravotní problémy, Jeho negativní působení bývá spojováno hlavně s vysokým krevním tlakem. Sodík tak působí proto, že v těle zadržuje vodu, kvůli které se zužují cévy a následně je zvyšován krevní tlak.

Doporučený denní příjem sodíku je maximálně 2,4 g, při současném způsobu stravování však bývá tento příjem často překračován (především kvůli vysoké konzumaci kuchyňské soli).

Metaanalýza celkem 56 vybraných studií prokázala, že snížením denního příjmu sodíku je možné dosáhnout také snížení krevního tlaku u osob trpících hypertenzí. U osob s normálním krevním tlakem bylo toto snížení méně výrazné. Pokud bylo snížení příjmu sodíku spojeno i s poklesem tělesné hmotnosti, zmenšilo se riziko rozvoje hypertenze až o 20 %. [1]

Jiná studie zkoumala na celkem 412 účastnících vliv snížené konzumace sodíku spolu s tzv. DASH dietou (dieta pro potlačení hypertenze), která je bohatá na zeleninu, ovoce a mléčné výrobky. Výsledky této studie ukázaly, že snížený příjem sodíku společně s dodržováním jídelníčku bohatého na zeleninu ovoce a mléčné výrobky může vést k výraznému snížení krevního tlaku. [2]

Draslík

Draslík je po vápníku a fosforu třetím nejvíce zastoupeným minerálem v lidském organismu. Společně se sodíkem reguluje množství tekutin v buňkách i mimo ně a přispívá tak k udržení jejich rovnováhy v organismu. Díky svým přirozeným diuretickým účinkům pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu a zároveň optimalizuje srdeční tep a krevní tlak. (Povzbuzuje vylučování nadbytečné vody z organismu skrze ledviny, díky čemuž se snižuje otok a krev může volněji proudit.)

Doporučená denní dávka draslíku je přibližně 3,5 g. Přestože nadměrné množství draslíku v organismu může být toxické, není potřeba se jej obávat, protože zdraví jedinci mohou bezpečně konzumovat až 18 g draslíku denně. Častějším problémem bývá spíše nedostatečný příjem, který může vést k nevolnosti, svalové slabosti, zvýšenému krevnímu tlaku nebo i srdečnímu selhání.

Bylo prokázáno, že dostatečný příjem draslíku vede ke snížení krevního tlaku. Tento efekt byl nejvíce patrný u osob se zvýšeným krevním tlakem, které neužívaly léky na snížení krevního tlaku, a těch, kteří měli dlouhodobě nízký příjem draslíku a vysoký příjem sodíku. [3]

Prospěšnost zvýšeného příjmu draslíku potvrdila rovněž metaanalýza z roku 2013. Kromě snížení krevního tlaku (především u osob trpících hypertenzí) byl vyšší příjem draslíku spojen také s o 24 % nižším rizikem mozkové mrtvice. Při zvýšené konzumaci draslíku nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na koncentraci lipidů v krvi nebo funkci ledvin. [4]

Přesný mechanismus všech cest, kterými draslík pomáhá snižovat krevní tlak, zatím neznáme a jsou proto předmětem dalších výzkumů, nicméně jedna z hypotéz předpokládá vliv draslíku na schopnost ledvin odstraňovat z těla přebytečný sodík. Zjednodušeně by se dalo říci, že vyšší množství draslíku v organismu vede k vyššímu vylučování sodíku, zatímco při nedostatku draslíku v těle dochází v ledvinách k reabsorpci sodíku, který následně způsobuje zvýšení krevního tlaku. [5]

Hořčík

Hořčík patří mezi klíčové minerály a nachází se ve všech orgánech lidského těla. Je nepostradatelný téměř pro všechny procesy, které v lidském těle probíhají a je důležitým kofaktorem pro více než 300 enzymových systémů. Doporučená denní dávka hořčíku je 375 mg, přesto je v běžné populaci poměrně častý jeho nedostatek, který může být jednou z příčin mnoha zdravotních komplikací včetně vysokého krevního tlaku a postupného rozvoje kardiovaskulárních chorob.

Studie z roku 2009, která na celkem 82 účastnících ve věku 40 až 75 let zkoumala vliv suplementace hořčíku, prokázala, že po 4 měsících došlo u skupiny, která každý den přijímala 450 mg hořčíku, k výraznému snížení systolického (a) i diastolického (b) krevního tlaku. K nejvýraznějšímu snížení krevního tlaku došlo především během čtvrtého měsíce. [6]

Podíl hořčíku na regulaci krevního tlaku blíže popisuje také studie z roku 2018. Každá změna v hladině hořčíku organismu má vliv na cévní tonus a následně také na průtok krve a krevní tlak. I malé změny v koncentracích hořčíku v těle ovlivňují různé molekulární a buněčné mechanismy a nedostatek hořčíku tak může být významnou příčinou vysokého krevního tlaku. [7]

Hořčík a draslík v oblasti krevního tlaku a zdravého stavu cév působí synergicky. Studiemi bylo prokázáno, že snížení příjmu sodíku a zvýšení konzumace draslíku a hořčíku může být především u starších osob s mírnou nebo vážnější hypertenzí dobrým prostředkem ke snížení krevního tlaku, aniž by museli užívat speciální medikaci. [8]

Závěr

Krevní tlak v lidském organismu ovlivňuje řada faktorů. Jedním z těch nejvíce klíčových je složení stravy, dalším množství minerálních látek, které konzumujeme. Z hlediska prevence a léčby vysokého krevního tlaku a s ním souvisejících kardiovaskulárních onemocnění je zásadní především příjem sodíku, draslíku a hořčíku. Zatímco konzumaci sodíku, jehož nejvýznamnějším zdrojem je kuchyňská sůl, bychom se měli snažit omezit, hořčík a draslík bychom měli přijímat ve větší míře prostřednictvím vhodně zvolených potravin nebo doplňků stravy (vždy dávejte přednost organickým a chelátovým formám).

Autor článku: Mgr.Tomáš Pavelek

Reference:

0.https://www.efia.cz/2019/01/10/podporte-zdravi-sveho-srdce-3-cast-ucinek-mineralu-pri-vysokem-krevnim-tlaku/

1. Midgley J P, Matthew A G, Greenwood C M, Logan A G. Effect of reduced dietary sodium on blood pressure: a meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 1996; 275(20): 1590-1597.

2. Sacks FM, Svetkey LP, Vollmer WM. et al. Effects on blood pressure of reduced dietary sodium and the Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH) diet. DASH-Sodium Collaborative Research Group. N Engl J Med 2001; 344: 3–10

3. Filippini T, Violi F, D’Amico R, et al. The effect of potassium supplementation on blood pressure in hypertensive subjects: a systematic review and meta-analysis. Int J Cardiol 2017;230:127–35.

4. Aburto Nancy J, Hanson Sara, Gutierrez Hialy, Hooper Lee, Elliott Paul, Cappuccio Francesco P et al. Effect of increased potassium intake on cardiovascular risk factors and disease: systematic review and meta-analyses BMJ 2013; 346.

5. Gallen IW, Rosa RM, Esparaz DY, et al. On the mechanism of the effects of potassium restriction on blood pressure and renal sodium retention. Am J Kidney Dis. 1998;31(1):19–27.

6. Guerrero-Romero F., Rodríguez-Morán M. The effect of lowering blood pressure by magnesium supplementation in diabetic hypertensive adults with low serum magnesium levels: A randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. J. Hum. Hypertens. 2009;23:245–251. doi: 10.1038/jhh.2008.129.

7. Kostov K, Halacheva L. Role of Magnesium Deficiency in Promoting Atherosclerosis, Endothelial Dysfunction, and Arterial Stiffening as Risk Factors for Hypertension. Int J Mol Sci. 2018 Jun 11;19(6). pii: E1724. doi: 10.3390/ijms19061724.

8. Geleijnse JM, Witteman JC, Bak AA, den Breeijen JH, Grobbee DE (1994) Reduction in blood pressure with a low sodium, high potassium, high magnesium salt in older subjects with mild to moderate hypertension. BMJ 309: 436–440.

foto: depositphotos.com