Podprahový stres - co vše může způsobit a jak si od něj pomoci

Rozpoznejte jej a vyhněte se vážnějším následkům

Zažívám hodně stresu. Stres škodí zdraví. Musíme se méně stresovat. Říkáte si to také? Nejspíše už jste slyšeli, že stres škodí zdraví - způsobuje rychlejší stárnutí, spouští nemoci a uvádí nás do depresí. Pravdou však je, že škodí určitý typ stresu.

Rozlišujme druhy stresu

Proč určitý? Protože rozlišujeme několik druhů stresu. Jednoduše jej můžeme rozdělit na eustres a distres. Eustres je kamarád. Je to tzv. dobrý stres. Umožňuje nám posunout se vpřed, zlepšovat se, adaptovat se. Například rozhodnete se zlepšit si svou fyzickou kondici, a tak začnete obden na 20 minut běhat. Organismus si začne na stresor zvykat a Vám se bude běhat lépe a lépe. A nebo máte strach z vystupování před lidmi, ale překonáte se, a uděláte prezentaci pro pár kolegů ve firmě. Pak přijde druhá, třetí, čtvrtá, a vy najednou zjistíte, že stres je menší a menší, až jste schopni mluvit i před celou místností.

Kdežto distres je ten zlý typ stresu. Jeho efektem je přetížení organismu, poškození, schvácení, únava. Na příklad, když se rozhodnete běhat denně, a to rovnou 10 km. S největší pravděpodobností vás zastaví vlastní tělo. Bolesti nohou, schvácení a celkové vyčerpání. Nejspíše u běhání nezůstanete, protože to bolí. A příklad s vystupováním před lidmi? Pokud z toho máte hrůzu, nemůžete bez přípravy jen tak vpadnout před zaplněnou aulu. Efektem nejspíše bude, že už to nebudete chtít nikdy zažít.

Dlouhodobý efekt

Nezmínili jsme však příklad, kdy negativní stres působí v malé míře, ale po dlouhou dobu. Co se potom může stát? Určitě jste slyšeli výroky jako "ten infarkt si přivodil stresem", "cukrovku máte z nadměrného stresu" a podobně. Může to tak opravdu být.

Za stresor se v tomto případě považuje například časový press v práci, nadměrné finanční závazky, příliš mnoho odpovědnosti, nesoulad s partnerem, pocit nenaplnění vlastních ideálů, srovnávání s ostatními, nedostatek spánku, nevhodná strava, trávicí potíže a takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Stresorem může být opravdu cokoliv. Velký vliv udělá také náš přístup.

Proč má ale dlouhodobý stres negativní vliv na organismus? Způsobuje to dlouhodobě aktivovaný sympatický nervový systém, tzv. sympatikus.

Parasympatikus vs sympatikus

Parasympatikus a sympatikus jsou dva druhy nervové soustavy (více jsme o nich psali zde). Parasympatikus pracuje v klidovém stavu, sympatikus v boji, tzn. při stresu. A co dělají v těle?

Sympatikus zvyšuje krevní tlak, tepovou frekvenci, uvolňuje glukózu a vylévá specifické hormonální látky. Protože ve chvíli, kdy stresor nastane, je to důležité. Umožňuje nám to přežít. Ale co se stane, pokud je tento stav, byť i jen podprahově, trvalý? Když je stresor např. psychického původu? Nastane stav, kdy obranné mechanismy organismu začínají pracovat proti němu. Vznikají tak potíže, které z počátku snižují kvalitu života a následně zapříčiňují rozvoj onemocnění.

Zdravotní problémy

Pojďme si vyjmenovat nejtypičtější zdravotní problémy a komplikace způsobené stresem:

  • Infarkt myokardu - Dnes tolik rozšířený. Může za něj samozřejmě i špatná kondice a strava, ale jedním z faktorů je právě stres.
  • Diabetes II. typu - K němu vede dlouhodobé uvolňování glukózy, které je typické při stresu.
  • Vysoký krevní tlak - Stresová v situace v těle automaticky zvyšuje tlak krve, při dlouhodobém stresu však přechodně zvýšený tlak přechází do chronického. Můžou pak přijít choroby srdce a cév nebo ledvin.
  • Žaludeční vředy - Sympatikus působí i na trávicí trakt, kdy inhibuje jeho činnost. Snížené prokrvení sliznice přispívá vniku žaludečních vředů tzv. stresového typu nebo jiných chorob zažívacího traktu.
  • Nekvalitní spánek - Stres nás udržuje v chodu. Zvyšuje frekvenci mozkových vln a nedaří se nám efektivně odpočívat. Nabouráváme tím náš cirkadiální rytmus.
  • Stres nás udržuje v chodu. Zvyšuje frekvenci mozkových vln a nedaří se nám efektivně odpočívat. Nabouráváme tím náš cirkadiální rytmus.
  • Nerovnováha ve stravování - Máme pocit hladu nebo naopak hlad nemáme vůbec. Vyčerpáváme tak naše energetické zásoby. V kombinaci s diabetem často dochází k nárůstu tukové tkáně. Představa pohybu navíc nás ještě více odrazuje.

Při dlouhodobém stresu se naše situace vyvíjí tak, že postupně zpomalujeme, jsme nespokojení a naše situace se ještě více prohlubuje. Tělo pak zatáhne za záchranou brzdu a zastaví nás nějakou formou záchvatu, zhroucení, deprese, a nebo se nám vinou nepozornosti přihodí nějaký úraz. Velmi častá jsou i psychosomatická onemocnění. Lékaři nemohou nalézt pádný důvod, proč bychom měli mít nějaké bolesti nebo potíže.

Tak či tak platí, že pokud se situace neřeší tam, odkud pochází, u příčiny problému, tak se konce nedočkáme. Tělo nás pak po několika neúspěšných pokusech zastaví tak rázně, že dochází až k ohrožení života - nějakým typem onkologického onemocnění.

Jak z toho ven?

Proto včas vyhodnoťte svoji situaci. Naučte se pracovat se stresem a stresovými faktory, které na vás působí. A naučte se říkat ne a postavit se za sebe. Je toho na vás v práci hodně? Ozvěte se. Nelíbí se vám, jak s vámi jednají? Řekněte to. Čeká Vás důležitá zkouška/meeting/porada? Připravte se na ni, proberte si co nejhoršího se může stát, a zamezte tomu.

Vraťte se o krok zpět a běžte svému zdraví naproti. Zapracujte na svém cirkadiálním rytmu. Vystavujte se slunci, když svítí. Před spaním nepoužívejte telefon a další přístroje. Vytvořte si spánkovou rutinu. Provádějte dechová cvičení. Sprchujte se studenou vodou. Jezte kvalitní jídlo. A naučte se mít rádi sami sebe.

Jako pomoc můžete využít například i byliny, minerály a vitamíny. Nevzniká na ně žádný návyk a mohou velmi pomoci. Hořčík, vitamín B6 a omega-3 jsou naprostým základem, z pokročilejších věcí lze využít např šafránový extrakt, theanin nebo různé adaptogeny - příznivě podporují duševní kondici a potlačují vliv negativního stresu na lidský organismus.

Autorka článku: Mgr.et.Bc.Klára Vomáčková