Pohled do historie jógy

Poodhalte společně s námi cestu jógy historií - z její moudrosti čerpáme doteď!

Jóga, jak ji známe dnes, je zaměřená nejčastěji na fyzická cvičení, která pomáhají uvolnit se, zlepšit kondici a relaxovat. V menší míře bývají doplněná i o cvičení duševní prohlubující na vnímání vlastního těla, koncentraci a schopnost uklidnit mysl. V neustále se zrychlující době orientované na výkon se tak jóga stává úžasným pomocníkem. Zlepšuje naši fyzickou i psychickou kondici a odolnost, a především nám pomáhá uvědomit si, že pocit naplnění a štěstí můžeme najít i sami v sobě.

Jóga se samozřejmě neobjevila jen tak odnikud. Naopak je opředena dlouhou historií, ze které vychází, a kterou si neškodí pro zajímavost připomenout. Pojďme proto společně poodhalit, co víme o jejich dějinách a hluboké moudrosti, ze které čerpáme stále.

Odkud se jóga vzala

Prapůvodní kolébka tohoto nádherného cvičení náleží na území Indie. Její prvopočátky ovšem halí spíše závoj tajemství. Podle nejnovějších objevů a vykopávek józe vdechla život velmi vyspělá civilizace Indus-Sarasvati asi před 5 000 lety, tedy někdy v období 3 000 let př.n.l. Ovšem podle některých odborníků může být ještě podstatně starší.

Celou historii jógy nyní rozdělujeme na čtyři období - védské, před-klasické období, klasické, a post-klasické období. Obecně pak platí, že jóga ve svých počátcích představovala komplexní učení o světě a životě týkající se duchovní i fyzické stránky.

Védské období

Védy, posvátné texty dnešního Hinduismu, obsahují ranné zmínky o umění jógy. Objevují se zde tzv. Rishi jogíni, kteří byli schopni  díky intenzivnímu duchovnímu cvičení vnímat skutečnou realitu. Učili ostatní, jak žít v harmonii.

Před-klasické období

Před-klasické období přichází se vznikem svazků svatého písma Upanishad. Ty rozeznávají Brahman – veškeré bytí, Atman – indivuduální já a vztah mezi těmito principy. Jedna z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu, Bhagavadgíta, česky Píseň Vznešeného také pojednává o józe a zabývá se podstatou života. Za tu považuje žít v harmonii bez obtíží a zdůrazňuje laskavost, myšlení a nabývání nových vědomostí, v neposlední řadě také nesobecké konání čili Karmu.

Klasické a post-klasické období

Během klasického období kolem roku 200 př.n.l. vzniká dílo Yoga Suter, ve kterém Pataňdžalí, údajný zakladatel jógy, definuje klasickou jógu. Ve svém díle přestavuje svou osmistupňovou cestu jógy neboli osm větví jógy:

  1. Jáma – nesobecké pravdivé správné jednání čili morální a etické hodnoty
  2. Nijáma – duchovní hodnoty, tolerance a studium čili rozvoj svého já
  3. Ásana – fyzické cvičení a držení těla
  4. Pránajáma – práce s dechem, jeho kontrola a regulace
  5. Pratjáhara – ovládnutí smyslů, oproštění se od objektů smyslů což by měla být příprava k meditaci
  6. Dhárana – schopnost koncentrace
  7. Dhjána – samotná meditace
  8. Samádhi – realizace sebe sama, své podstaty

Oproti předchozím obdobím, které zdůrazňují jednotu těla i mysli, Pataňdžalí učil, že člověk se skládá z látky a ducha, přičemž musí tyto složky být odděleny, aby duch zůstal čistý. Post-klasická jóga se soustředí převážně na přítomnost. Učí, jak přijmout realitu a žít s ní v harmonii.

Západ poznal jógu v 19.století jako součást východní filozofie. Ve 20. století ji začali vysvětlovat samotní indičtí učitelé. Mezi významné osobnosti patří Mahariši Maheš, který se věnoval obnovení védského vědění a založil transcendentální meditaci. Swami Šivananda zasvětil svůj život svůj život pravdě, seberealizaci a nenásilí. Napsal více než 200 knih o józe a spiritualitě.

Závěrem

Jóga v sobě skrývá kromě krás cvičení i rozsáhlé myšlenky a pohled na svět, ze kterého můžeme čerpat a odnést si mnohá poznání. Jedním z nejdůležitějších je to, že pár desítek minut týdně, kdy vystoupíme z neustálého shonu, zastavíme se a třeba jen tak protáhneme, aniž bychom na něco mysleli, může být v dnešní uspěchané době tím nejlepším, co pro sebe můžeme udělat.

Autor článku: redakce Green-market.cz