Zadržování vody v těle, díl 4. - Jak tělo hospodaří s vodou při stresu

Co se děje s vodou v těle při aktivaci sympatiku (sympatického nervového systému)

Voda samotná umožňuje, aby vůbec existoval život. Ten je přímo založený na procesech probíhajících ve vodním prostředí. V těle se dále stará o udržení tzv. homeostázy (stálého vnitřního prostředí), o prokrvení, transport živin, pevnost a pružnost kůže a sliznic a termoregulaci.

Důležité je, že změna objemu vody ovlivňuje fungování všech buněk v těle. Systém udržení vody v organismu je proto extrémně citlivý – reaguje na velmi drobné změny objemu i kvality vody (mezi kvalitu počítáme např. koncentraci sodíku, atd.).

Objem vnitřních tekutin může ovlivnit více orgánů a orgánových systémů (ledviny, kardiovaskulární systém, trávící trakt) a samozřejmě také stresová reakce. Cílem dnešního článku proto je, popsat, co se děje v těle s vodou při stresové reakci, a co se děje, pokud je stres chronický.

Antidiuretický hormon

Při stresové reakci tělo produkuje tzv. antidiuretický hormon neboli ADH. Ten v těle umožní zpětné vstřebávání volné vody a také zpětné vstřebávání močoviny. Jinými slovy řečeno způsobuje zadržování vody. Má také vazokonstrikční účinky (stahuje cévy), proto se nazývá i vazopresin.

Vylučování tohoto hormonu je vyvoláno

  • Dehydratací (zvýšená osmolarita extracelulární tekutiny, jinak řečeno zvýšená koncentrace rozpuštěných látek v mimobuněčné vodě způsobená sníženým množstvím mimobuněčné vody)
  • Aktivací sympatické nervové soustavy (ta může být aktivovaná snížením objemu cirkulujících tekutin nebo snížením tlaku)
  • Stresovou situací (a následnou aktivací sympatické nervové soustavy)
  • Činností renin-angiotenzin-aldosteron systému (systém sloužící k vyrovnání vnitřní rovnováhy)
  • Nikotinem

V části mozku zvané hypotalamus existují tzv. osmoreceptory – pří zvýšení osmolarity, koncentraci rozpuštěných látek v mimobuněčné vodě, která nastává při dehydrataci, zvyšují pocit žízně a vylučování ADH. Vylučování ADH se zvyšuje i při aktivaci sympatické nervové soustavy.

Renin-angiotenzin-aldosteron systém

V důsledku malého prokrvení ledvin, sníženého sodíku v plazmě, které nastává při dehydrataci nebo stresové reakci, se aktivuje také vylučování tří hormonů zvaných aldosteron, renin a angiotenzin II.

Je aktivován tzv. renin-angiotenzin-aldosteron systém, jehož cílem je obnovit rovnováhu vnitřního prostředí regulací krevního tlaku, koncentrací sodíku a také množstvím extracelulární tekutiny.

Aktivace tohoto systému vede ke smrštění cév, zvýšení krevního tlaku, ke zpětné resorpci sodíkových iontů a jejich zadržování (zadržování sodíku = zadržování vody) a také k sekreci iontů draslíku. Zvýší se také tonus sympatického vegetativního nervstva.

Pokud je tento systém aktivován krátkodobě, vše se zase vrátí do normálu. Pokud je však v důsledku chronického stresu aktivován neustále, vede to postupně ke vzniku větších a větších problémů:

1. Tělo neustále zadržuje vodu, jsme opuchlí, těžko hubneme, cítíme se špatně

2. Můžeme mít neustále pocit žízně, i když pijeme dostatečně

3. Samotná činnost tohoto systému způsobuje aktivaci sympatiku = necítíme se uvolnění = posiluje se stres

4. Zvyšuje se krevní tlak, to může postupně vést ke vzniku kardiovaskulárních chorob

5. Může dojít ke vzniku syndromu neadekvátní sekrece ADH nebo vzniku diabetu insipudus (žíznivka) – narušení hospodaření těla s vodou

5. Hormon angiotenzin II je při chronicky zvýšené hladině silně proonkogenní – zvyšuje se tvorba superdoxidových radikálů, růst hladkých svalových buněk a zvyšuje se nežádoucí tvorba kolagenu = zvyšuje se zánětlivost, vzniká arterioskleróza a také prostředí pro růst nádorů.

Zajímavostí také je, že výše popsané procesy v těle způsobí, že při silném chronickém stresu má moč neustále žlutou barvu (při dostatečném příjmu tekutin má být moč bezbarvá).

Co to znamená v každodenním životě

Když si toto vše převedeme do prosté řeči, zjistíme zásadní fakta velmi důležitá pro každodenní život. Zaprvé, podobně jako existuje úzký vztah mezi střevy a mozkem (tzv. osa gut-brain), a tedy i úzkostnými stavy a zažívacími problémy, kdy jedno souvisí s druhým, avšak není vždy možné rozlišit, co je spouštěč, a co následek, existuje také vztah mezi mozkem a hladinou vody v organismu. Tedy stav mezi úzkostmi, depresí a hladinou vody v organismu.

Výše jsme popsali, že samotná dehydratace (a stačí už jen velmi mírná, např. 1% nebo 2%) je věcí, která má vliv na činnost sympatiku – aktivuje jej. Jinými slovy řečeno, tělo vnímá nedostatek vody na buněčné úrovni a vysílá do mozku signály značící ohrožení. Při dehydrataci tedy dostává mozek informaci o hrozbě a dochází k pocítění stresu – necítíme se uvolnění. A následuje stresová reakce, která zpětně zvyšuje pocit žízně.

To znamená, že:

  • Dehydratace může způsobovat úzkost (i depresi) a zesiluje stres
  • Dlouhodobá dehydratace i dlouhodobý stres vedou ke dlouhodobé aktivaci procesů způsobujících vážné choroby (diabetes, kardiovaskulární choroby, rakovina)
  • Dostatečný pitný režim může běžnou úzkost (i slabší depresi), kterou dnes a denně zažívá mnoho z nás, velmi efektivně odstranit
  • Dostatečný pitný režim může být prevencí vážných chorob

Závěr – kdo je ohrožený dehydratací

Velmi často slýcháváme, že dehydratací jsou nejvíce ohrožené malé děti a senioři, kteří mají obecně snížený pocit žízně. Méně už si však uvědomujeme, že dehydratací je ohrožený každý, kdo žije moderním způsobem života – ve stresu a spěchu. Moderní člověk za den musí řešit desítky a desítky problémů, a pít jednoduše zapomíná. A tak nezbývá, než abyste se zeptali sami sebe: Pijete každý den dostatečně?

Autor článku: redakce Green-market.cz

Zdroje:

http://patfyz.cz/iii/

https://www.wikiskripta.eu/w/Renin-angiotenzin-aldosteronov%C3%BD_syst%C3%A9m

https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/fyziologie/fyziologie-a-patofyziologie

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/29098/BPTX_2008_1_11160_0_201176_0_67738.pdf?sequence=1&isAllowed=y

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2406200

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26322175

https://www.eurekaselect.com/147048/chapter/cardiovascular-and-behavioral-effects-of-emotional-stress%3A-the-participation-of-renin--angiotensin-syste

https://www.physiology.org/doi/full/10.1152/japplphysiol.00569.2012