Základní stravovací principy

Jednoduchá pravidla pro zaručený úspěch

 

V současné době je dostupných mnoho informací o různých speciálních způsobech stravování, v nichž může být obtížné se orientovat. Pokud svoje stravování chceme zlepšit, vždy je dobré mít dobře nastavený základ = dodržovat několik jednoduchých, avšak důležitých pravidel. Nejdříve si však řekněme něco o současném smutném trendu úpravy potravin a z něho plynoucí podvýživy.

Podvýživa

Ačkoli máme pojem podvýživa spojený spíše se zeměmi třetího světa, není tak výjimečná ani v našich končinách. Paradoxně se často týká obézních jedinců a její výskyt je souhrou více faktorů.

Prvním je nadprodukce v zemědělství, kvůli které mizí z půdy cenné živiny. Ty pak následně chybějí i ve vypěstovaných plodinách - každým rokem, kdy půda neodpočívá, s z ní ztrácí.

Problémem je i používání chemických hnojiv, které mimo jiné hubí důležité mikroorganismy nezbytné pro tvorbu některých vitamínů či živin. Nemluvě o znečištěné vodě, vzduchu a genetickým modifikacím. V potravinách se také běžně užívají různá aditiva jako barviva, vosky, zahušťovadla, stabilizátory, konzervanty, bělící látky, emulgátory atd. O tom, jaký vliv na zdraví mají, jak vysoké dávky, a jak dlouhodobě možné je takové látky konzumovat, se vedou různé diskuze. Ošetření zeleniny, ovoce, masa, ryb, obilovin, koření, mléčných výrobků a dalších potravin za účelem prodloužení doby skladování je běžnou praxí. Přitom víme, že při těchto ošetřeních dochází až k 80-ti% ztrátám důležitých vitamínů - např. při ozařování.

Plodiny jsou také sklízeny dříve než dozrají, přitom právě zralost je alfou a omegou jejich kvality.

Častým prvkem u potravin, které prošly nějakou technologickou úpravou, je vysoký obsah jednoduchých cukrů typu glukózo-fruktózový sirup a podobně. Nemůžeme se tedy divit, že jsme překyseleni, zvyšuje se nám hladina cukru v krvi, nemluvě o rychlejším množení nežádoucích mikroorganismů v trávicím traktu.

Potraviny, které se tak dostanou do našich spižíren, jsou často energeticky syté, ale nutričně chudé. Není nic překvapivého, že pojem  podvýživa je tak dnes naprosto běžný i u obézních lidí či aktivních sportovců.

Jak z tohoto bludného kruhu ven?

Výběr potravin

V prvé řadě si nejvíce pomůžeme, když se v rámci možnosti budeme snažit nakupovat u místních producentů. Vždy je lepší dát přednost malému výrobci nebo pěstiteli než obřímu supermarketu. 

Pestrost

Zkusme mít na talíři co možná nejširší okruh potravin - konkrétně na příklad zeleninu, ořechy a semínka, ovoce, obiloviny, luštěniny, maso, vejce, mléčné výrobky a zároveň zajistit v ideálních poměrech konkrétní makroživiny - bílkoviny, tuky, sacharidy i mikroživiny minerály, vitamíny a podobně. Platí jednoduchá poučka, že snídaně co nejvíce sacharidů (a k tomu bílkoviny a tuky), oběd půl na půl, odpoledne už jen bílkoviny a večer můžeme místo brambůrků zobat nakrájenou zeleninu.

Pravidelnost a střídmost

Sice jasné, ale v praxi často zanedbávané pravidlo. Přitom se jedná o jeden z klíčových principů. Často se lze setkat s řadou chyb, jakými jsou konzumace malého počtu obřích porcí nebo naopak příliš velkého počtu miniporcí. Když však podle individuálních potřeb zvolíme zlatou střední cestu, bude nám odměnou celodenní dobrý pocit a lehkost.

Klid a pohoda při jídle

Není nic příjemného, když nás postihne nadýmání, nevolnost po jídle, tlaky v žaludku v důsledku nedostatečného kousání či hltání. K jídlu bychom měli přistupovat s úctou a vyhradit mu náležitý prostor a čas.

Vliv potravin na zdraví a psychiku

O vyváženém jídelníčku a jeho vlivu na tělesné zdraví a fyzickou kondici dnes nikdo nepochybuje. Není také tajemstvím, že správně navržený způsob stravování zlepšuje léčbu fyzicky, ale i psychicky nemocných. V dnešní společnosti se velká část výživových expertů zaměřuje na stravu stále velmi zjednodušeně. Stravovací plány se sestavují s důrazem na nutriční a kalorické parametry, což je zoufale málo. 

Deficit konkrétních látek ve stravě a jejich vliv na psychické zdraví 

Vyjemnujme si několik základních látek ovlivňujících kromě fyzického stavu také stav psychický.

Vitamín C má významný vliv na fyzickou i mentální aktivitu.  Je prokázáno, že při jeho zvýšeném příjmu roste pracovní výkonnost, zlepšuje se pozornost i bdělost. Při jeho deficitu se snižuje intelektový výkon a zhoršuje psychomotorika.

Vitamíny skupiny B – jejich deficit taktéž snižuje intelektuální schopnosti, zvyšuje poruchy krátkodobé paměti, způsobuje zmatenost, zvyšuje nespavost a celkovou únavu. Má vliv i na emocionální labilitu.

Zinek je velmi podstatný pro vývoj neuronů, např. u dětí je nedostatek této látky spojován s poruchami učení, apatií, letargií a dokonce i mentální retardací.

Závěr

Vždy rovněž platí, že je důležité naslouchat svému tělu a učit se z jeho reakcí. Pokud máme nutkavou touhu se přejídat, nemusí jít o nedostatek nějaké látky, ale o psychický problém, jehož řešení neleží v rovině stravování. Vhodným přístupem ke stravě však vždy můžeme alespoň napomoci.

Autor článku: Ing.Petr Novotný