Jak vyřešit zažívací problémy, Díl 3.

Mikrobiom a jeho důležitost pro imunitu

Co je to mikrobiom a proč je tak důležitý? Jednoduše řečeno, mikrobiom jsou všechny mikroorganismy, které žijí v našem těle. Někdy je označován za náš další orgán. Organismus začínají osidlovat mikroorganismy okamžikem narození. V našem nebo na našem těle se jich nachází přibližně 90 bilionů, což je desetinásobek našich vlastních buněk. Největší skupinu mikroorganismů tvoří bakterie. Nachází se všude, na kůži, v oku, ve střevech. A právě ve střevech je jejich úloha velmi důležitá.

Střevní mikroflóra

Ve střevech najdeme cca 700 druhů bakterií, prvoků, hub a jejich celková hmotnost se přibližuje 1,5 kilogramům. Vztah nás, hostitelů, a mikroorganismů se vyvíjel po miliony let. Rovnováha v tomto vztahu je nezbytná. Naruší-li se, vzniká onemocnění nebo v případě střeva trávicí obtíže.

Poměr a složení střevní mikroflóry je do jisté míry závislé na tom, co jíme. Záleží také na věku, celkovém zdraví a vědci dokonce tvrdí, že složení mikroorganismů ve střevech ovlivňuje i to, jestli jsme na svět přišli přirozeně nebo císařským řezem, a zda nebo jak dlouho jsme byli kojeni.

Oboustranně prospěšný vztah

Pokud se budeme o naše bakterie hezky starat, odmění se nám. Střevní bakterie totiž pomáhají s trávením složek potravy, na které nemáme trávicí enzymy. Jde o některé proteiny a nestravitelné polysacharidy, které se rozkládají na aminokyseliny, vitaminy (K, B12) a mastné kyseliny s krátkým řetězcem.

Nedávné vědecké výzkumy navíc ukazují, že střevní mikroflóra komunikuje prostřednictvím speciální nervové soustavy kolem střev s mozkem. Je schopna dokonce ovlivnit náladu a duševní zdraví. Střevní mikroorganismy tedy komunikují s hostitelem i se sebou navzájem a jde o velmi složitý ekosystém. Jeho vyváženost a rovnováha ovlivňuje délku a kvalitu našeho života.

Velmi důležitá je střevní mikroflóra také pro imunitu, protože v podslizniční vrstvě střeva jsou uloženy buňky imunitního systému. V této vrstvě najdeme také B-lymfocyty, které jsou zdrojem sekrečního imunoglobulinu A.

Co nám škodí

Dnešní způsob života ovšem není pro střevní mikrobiom optimální. Chemicky upravená voda, příliš cukru ve stravě, nesmrtelné potraviny, přehnané hygienické návyky, desinfekce, nadužívání léků, přítomnost pesticidů v potravinách a stres. To vše hubí prospěšné bakterie a uvolňuje místo bakteriím škodlivým.

S tím souvisí i vysoký počet imunitních onemocnění v populaci. Sem patří různé alergie, autoimunitní onemocnění, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida či třeba celiakie. Nerovnováha a špatné složení mikroorganismů v našem střevním ekosystému změní imunitní reakci mezi střevem, živinou a naším tělem. Výsledkem je neadekvátní reakce na jinak běžnou složku potravy a rozvinutí zánětu.

Jak pomoct obnovit mikroflóru

Problém, který vzniká osídlením špatných mikroorganismu a nerovnováhou střevního ekosystému lze upravit změnou stravy. Strava by měla být bohatá na živé kultury bakterií mléčného kvašení a vlákninu. Vláknina patří mezi probiotika a je to ta správná potrava pro „hodné“ střevní bakterie.

Pokud nemáte v oblibě jogurty s živou kulturou, můžete sáhnout po prebioticích a probioticích, což jsou právě ty správné kultury, které se zabydlí ve vašem střevě. S jejich užíváním určitě nebudete mít problém. Obsahují laktobacily a bifidobakterie. Laktobacily vytěsňují bakterii Helicobacter pylori, která je velmi nebezpečná. Způsobuje záněty a žaludeční vředy. Bifidobakterie tvoří vitamín B a pomáhají trávit laktózu.

Autorka článku: Mgr. Petra Vrabcová, PhD.

Brown, B. The digestive health solution, Exisle Publishing Pty Ltd, Australia, ISBN 978-1-921966-68-2

Cryan, J. F., & Dinan, T. G. (2012). Mind-altering microorganisms: the impact of the gut microbiota on brain and behaviour. Nature Reviews. Neuroscience, 13(10), 701–12.