Podpořte svoje srdce, 1. část

Nejčastější kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění (nemoci srdce a cév) jsou jednou z hlavních příčin úmrtí v České republice, Evropě i ve světě. V České republice se podíl kardiovaskulárních onemocnění na celkové úmrtnosti obecně pohybuje kolem 50 % (u žen je tento podíl o něco vyšší než u mužů). Nemoci srdce a cév se velkou měrou podílejí také na celkové zhoršující se kondici a pracovní neschopnosti a narůstajících výdajích na léčení.

V rámci série článků se proto budeme věnovat možnostem prevence rozvoje a zmírnění příznaků těchto onemocnění pomocí vhodně zvolených látek. V prvním díle se zaměříme na obecný popis nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění a příčin jejich vzniku.

Nejčastější onemocnění

Za kardiovaskulární onemocnění lze obecně označit všechny nemoci srce a cév. Může se jednat o ischemické srdeční choroby, cévní mozkové příhody, vysoký krevní tlak, různé druhy srdečních vad a další vrozené nebo získané nemoci oběhové soustavy.

Nejčastější příčinou je ve většině hospodářsky rozvinutých zemí světa ateroskleróza. Jde o chronické onemocnění onemocnění cév charakterizované jejich zužováním v důsledku ukládání nežádoucích látek (tukových buněk, vápníku,…), vzniku zánětu a následnou ztrátou elasticity cévních stěn (arterioskleróza). Zpravidla se vyvíjí bez pozorovatelných symptomů po mnoho let a první příznaky se obvykle projeví až v pokročilých stádiích onemocnění. Ateroskleróza zpravidla postihuje tzv. koronární cévy, což jsou cévy, které zajišťují přísun živin a kyslíku do srdce. Při nedostatečném průchodu krve do srdce pak vznikají ischemické nemoci srdeční.

Pokud srdce při fyzické aktivitě nebo zvýšeném stresu potřebuje vyšší přísun krve, než mu může poškozená zúžená tepna poskytnout, objevuje se ostrá bolest na hrudníku, která bývá označována jako angina pectoris. Může také dojít k situaci, kdy se v koronární cévě vytvoří krevní sraženina, která ji může částečně nebo úplně ucpat. Následně nastává odumření části srdečního svalu – jedná se o srdeční infarkt neboli akutní infarkt myokardu. Pokud se krevní sraženina vyskytne v mozkových cévách nebo cévách vedoucích do mozku, dochází k přerušení zásobení mozku kyslíkem a dochází k tzv. cévní mozkové příhodě. [1]

Rizikové faktory

Existují různé zdravotní komplikace, které mohou výrazně zvyšovat šance na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Tyto komplikace se mohou vyskytovat přibližně u 50 % populace. [2] Ten, kdo trpí některým z následujících onemocnění, měl by se je snažit dostat pod kontrolu, aby snížil riziko rozvoje závažnějších komplikací.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Pokud není krevní tlak pod kontrolou, může negativně ovlivňovat zdraví srdce i dalších důležitých orgánů včetně ledvin a mozku. Vysoký krevní tlak bývá často označován jako „tichý zabiják“, protože mnoho lidí si ani nevšimne symptomů, které jej doprovází. Snížení krevního tlaku je možné dosáhnout změnou životního stylu. Díky snížení krevního tlaku se snižuje také riziko výskytu infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

V České republice se vysoký krevní tlak neboli hypertenze vyskytuje přibližně u 40 % populace ve věku 20 – 64 let, přičemž u starší skupiny ve věku 55 – 64 let dosahuje až 72 % u mužů a 65 % u žen. Tři čtvrtiny osob trpících vysokým krevním tlakem o svém onemocnění ví a přibližně 60 % nemocných je systematicky léčeno. [3]

Vysoká hladina cholesterolu v krvi

Cholesterol je přirozenou součástí tuků a do těla se dostává z potravy nebo si jej vytváří samo. Vysoká hladina cholesterolu v krvi často souvisí se zvýšenou spotřebou živočišných tuků. Pokud konzumujeme více cholesterolu, než naše tělo dokáže efektivně využít, může se přebytečný cholesterol ukládat na stěnách tepen, což vede k jejich zúžení a snížení průtoku krve do srdce, mozku, ledvin a dalších částí těla.

Rozlišujeme dva základní druhy cholesterolu – LDL a HDL. Zatímco LDL cholesterol je pro náš organismus škodlivý a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, HDL cholesterol je pro lidské tělo prospěšný. HDL cholesterol tvoří asi 20 – 25 % celkového cholesterolu v těle, jeho hladina je dána geneticky, ale částečně lze ovlivnit i úpravou stravy nebo pohybového režimu. Doporučené hodnoty celkového cholesterolu jsou méně než 5 mmol/L, LDL cholesterolu méně než 3 mmol/l a HDL cholesterolu by mělo být nejméně 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen. Při poklesu celkové hladiny cholesterolu o 1 % klesá riziko výskytu ischemické choroby srdeční o 1 – 2 %. Zvýšení koncentrace HDL cholesterolu o 0,025 mmol/l pomáhá snížit riziko výskytu ischemické choroby srdeční o 3 % u žen a o 2 % u mužů. [4] V rámci České republiky se dle studie EHES (European Health Examination Survey) vysoká hladina cholesterolu vyskytuje u 77 % mužů a 66 % žen. [5]

Obezita

Podle údajů WHO (Světová zdravotnická organizace) trpí nadváhou 1,4 miliardy obyvatel a přibližně 500 miliónů osob je obézních. Obezita je rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, i dalších onemocnění, jako jsou poruchy pohybového aparátu nebo diabetes II. typu, který může přispívat k rozvoji aterosklerózy. [6] Pro zjištění obezity se nejčastěji používá tzv. body mass index (BMI), který vyhodnocuje poměr hmotnosti a výšky. Důležitým ukazatelem je také obvod pasu, který může napovědět, jestli se jedná o rizikovější androidní typ obezity, kdy se tuk ukládá především v okolí pasu nebo méně rizikový gynoidní typ obezity, při které se tuk hromadí především na hýždích, stehnech a prsou. V České republice se nad hranicí normální hmotnosti dle hodnot BMI pohybuje 64 % populace (73 % mužů a 55 % žen) a do kategorie obezity dle hodnot BMI spadá 29 % mužů a 25 % žen. Průměrná hodnota obvodu pasu je 97,9 cm u mužů a 87,7 cm u žen, přičemž za rizikové lze považovat již hodnoty nad 94 cm u mužů a 80 cm u žen. [5]

Kromě výše zmíněných existují ještě další rizikové faktory, některé z nich můžeme ovlivnit změnou svých návyků a chování, jiné bohužel ovlivnit nedokážeme. Mezi ty, které můžeme ovlivnit, patří např. nezdravé stravování, nedostatek fyzické aktivity, nadměrná konzumace alkoholu (muži by měli konzumovat maximálně dvě skleničky alkoholu denně, ženy maximálně jednu) nebo kouření, které přispívá k poškození srdce a cév a zvyšuje tak riziko rozvoje aterosklerózy nebo infarktu. Rizikové faktory, které ovlivnit nedokážeme, jsou dědičnost, věk (s rostoucím věkem se zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob) a pohlaví (estrogeny mohou zvyšovat hladinu prospěšného HDL cholesterolu, proto je u žen nižší riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, než u mužů).

Závěr

Prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění bychom neměli v žádném případě podceňovat, protože se jedná o skupinu onemocnění, která jsou nejen nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých částech světa, ale zároveň mohou negativně ovlivňovat celkovou kvalitu života. Základní prevence těchto onemocnění souvisí s dodržováním obecných zásad zdravého životního stylu, jako je racionální stravování, dostatek fyzické aktivity, omezená nebo minimální konzumace alkoholu a tabákových výrobků. K prevenci rozvoje a zmírnění některých symptomů souvisejících s kardiovaskulárními onemocněními může přispět i správná volba doplňků výživy, na které se podrobněji podíváme v dalších dílech této série.

Autor článku: Mgr.Tomáš Pavelek

Reference:

https://www.efia.cz/2018/12/21/podporte-zdravi-sveho-srdce-1-cast-nejcastejsi-kardiovaskularni-onemocneni/

Šimeček, J., Zavadilová, V. 2006. Civilizační nemoci: Vybrané kapitoly pro bakaláře. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2006, str. 68. ISBN 80-248-1205-3.

Fryar CD, Chen T, Li X. Prevalence of Uncontrolled Risk Factors for Cardiovascular Disease: United States, 1999–2010. NCHS Data Brief, No. 103. Hyattsville, MD: National Center for Health Statistics, Centers for Disease Control and Prevention, US Dept of Health and Human Services; 2012.

ČSPH, 2012. Hypertenze & kardiovaskulární prevence. 2012. ISSN 1805-4129.

Adámková, V. 2010. Civilizační choroby-žijeme spolu. Praha: Nakladatelství TRITON, str. 130. ISBN 978-80-7387-413-1.

Zdravotní stav české populace – výsledky studie EHES 2014.

CDC. National Diabetes Statistics Report, 2017. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Preventions, 2017.

Kochanek KD, Xu JQ, Murphy SL, Miniño AM, Kung HC. Deaths: final data for 2009. Nat Vital Stat Rep. 2011;60(3).